Desatero

Exodus 20
Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit.:

Je zřejmé, že Nazaretský tvrdí, že je „Bůh“. Kde tedy zůstává Jehova?:

Matouš 4
7 Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ‚Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého.“ [Zde má zjevně na mysli sám sebe]

8 Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu

Matouš 28
18 Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.

Titovi 2
13 a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista; Nyní je „Ježíš“ bůh?

Filipským 2
10 Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí...

II Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, neboť Hospodin, tvůj Bůh. Hospodin nezbaví viny toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.

Jak se tedy tato entita jmenuje? Jehova? Jahve? JHVH i YHVH znamenají JÁ, který jsem. Který z nich? Shibboleh? To dává asi takový smysl jako on samotný.

III Pamatujte na den odpočinku, abyste ho udrželi svatý.

Lukáš 6: 1-5
1 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli.
2 Někteří z farizeů řekli: „Jak to, že děláte, co se v den odpočinku nesmí!“
3 Ježíš jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i ti, kdo byli s ním?;
4 Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží.“
5 A řekl jim: „Syn člověka je pánem nad dnem odpočinku.“

IV Cti otce svého a matku svou:

Matouš 10: 37
37 Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden.

Lukáš 9: 59-62
59 Jinému řekl: „Následuj mne!“ On odpověděl: „Dovol mi, Pane, abych šel napřed pochovat svého otce.“ 60 Ježíš mu odpověděl: „Nech mrtvé, ať pochovávají své mrtvé; ty pojď rozhlašovat Boží království!“
61 Další mu řekl: „Pane, půjdu za tebou, ale dovol, ať se napřed rozloučím se všemi doma.“
62 Ježíš mu odpověděl: „Kdo se chopí pluhu a ohlíží se zpátky, nehodí se pro Boží království.“

Matouš 10: 34-36
34 Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.
35 Neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni;
36 a nepřítelem člověka bude jeho vlastní rodina.

V Nezabiješ.

Jehova se dopouští vraždy:

Exodus 23:27
IPošlu před tebou svou hrůzu a uvedu ve zmatek všechen lid, k němuž přicházíš; obrátím před tebou všechny tvé nepřátele na útěk. Jehova nařizuje zavraždit tisíce lidí:

Exodus 32:27-28
Řekl jim: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Všichni si připněte k boku meč, projděte táborem tam i zpět od brány k bráně a zabijte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého nejbližšího.“
28 Léviovci vykonali, co jim Mojžíš rozkázal; toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů.

Jehova nařizuje svému lidu, aby páchal další vraždy:

3. kniha Mojžíšova 26:7-8
Nýbrž honiti budete nepřátely své, a padnou před vámi od meče.
8 Pět vašich honiti jich bude sto, a sto vašich honiti bude deset tisíců, i padnou nepřátelé vaši před vámi od meče. Je více než zřejmé, že „pán“ si nemyslí nic špatného o vraždění nebo přikazovaní, aby vraždili jiní:

Numbers 1:51
A když se příbytek rozjede, levité ho strhnou: a když bude příbytek nakloněn, levité jej postaví a cizinec, který by se přiblížil, bude usmrcen. Vražda je pro Jehovu tak důležitá, že se musí opakovat:

Numbers 3:10
Ustanovíš Árona a jeho syny, kteří budou obsluhovat jejich kněžský úřad; a cizinec, který se přiblíží, bude usmrcen.

Další vraždy a přímé příkazy k účasti na kanibalismu:

Numbers 21:3
Hospodin vyslyšel hlas Izraele a vydal mu Kanaánce a zcela vyhladil je i jejich města: nazval to místo Hormah.
Numbers 23-24:
Hle, lid povstane jako velký lev a pozvedne se jako mladý lev; nelehne, dokud nesežere kořist, a nevypije krev zabitých.

Jehova nařizuje další masové vraždy:

Numbers 25:16
Hospodin promluvil k Mojžíšovi a řekl, 25:17 Znepokojujte Midjánce a zabijte je: Numbers 31:7
Bojovali proti Midjáncům, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal, a pobili všechny muže.
31:8 A pobili midjánské krále, kromě těch, které už zabili, Eviho, Rekema, Zura, Hura a Rebu, pět midjánských králů: Také Baláma, syna Beorova, zabili mečem.
31:9 Izraelci vzali všechny midjánské ženy i jejich děti a vzali kořist ze všeho jejich dobytka a všechna jejich stáda a všechen jejich majetek.
31:10 Vypálili také všechna jejich města, v nichž sídlili, i všechny jejich krásné hrady.
31:11 A pobrali všechnu kořist, lidskou i zvířecí.

Jehova páchá další masové vraždy:

Deuteronomium 2:20
(I toto území bývá počítáno k zemi Refajců. Původně tam bydleli Refajci – Amonci je ovšem nazývali Zamzumci –;
2:21 mohutný a početný lid, vysoký jako Anakovci. Hospodin je však před nimi vyhladil, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě:
2:22 Totéž učinil pro syny Ezauovy bydlící na Seíru, když před nimi vyhladil Chorejce, takže je vyhnali a usadili se na jejich místě, kde jsou až dodnes:
2:23 Avijce, bydlící v osadách v okolí Gazy, zase vyhladili Kaftorští. Ti přišli z Kréty a usadili se na jejich místě.)
2:30 Chešbonský král Sichon nás však nenechal projít svým územím. Hospodin, tvůj Bůh, totiž posílil jeho hrdost a odhodlání, aby jej pak vydal do tvé ruky, jak je tomu dodnes.
2:31 Hospodin mi řekl: „Pohleď, už to začíná! Vydávám ti Sichona i jeho zem. Začni si ji podmaňovat a obsaď ji.“
2:32 Sichon se vším svým lidem proti nám vytáhl do boje v Jahce.
2:33 Hospodin, náš Bůh, nám ho však vydal, takže jsme ho porazili i s jeho syny a se vším jeho lidem.
2:34 ATenkrát jsme dobyli všechna jeho města. Každé z nich jsme vyhladili jako proklaté včetně mužů, žen i dětí. Nikoho jsme nenechali naživu:
2:35 Z dobytých měst jsme si rozebrali dobytek a kořist.
2:36 Od Aroeru na břehu potoka Arnon a od města v údolí až po Gileád nebylo tvrze, která by před námi obstála. Hospodin, náš Bůh, nám je všechny dal:
2:37 Nepřiblížil ses ale k zemi Amonců, k okolí potoka Jabok, k městům v horách a vůbec k ničemu, co Hospodin, náš Bůh, zakázal.

Numbers 31
17 Nyní tedy zabijte každého muže mezi malými a zabijte každou ženu, která poznala muže, když s ním spala.
18 Ale všechny nedospělé ženy, které nepoznaly muže při sexu, si ponechte naživu pro sebe. Hromadné vraždy spáchané a řízené Jehovou vyplňují velkou část Starého zákona. Výše uvedené úryvky z Písma jsou jen malou ukázkou. Zahrnout zde všechny by zabralo mnoho dalších stránek.

Jaký otec, takový syn - citáty o Nazaretském:

Lukáš 19: 27
27 A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.“ Matouš 10: 34-36
34 Nemyslete si, že jsem přišel na zem uvést pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.

VI Nesesmilníš!

Exodus 22
16 A kdyby muž svedl dívku, která není zasnoubená, a spal s ní, jistě z ní udělá svou manželkou.
17 Jestliže mu ji její otec zcela odmítne dát, zaplatí peníze podle věna panen.

2 Samuelova 12
11 Toto praví Hospodin: Hle, já způsobím, aby proti tobě povstalo zlo z tvého domu. Před tvýma očima vezmu tvé ženy a dám je tomu, kdo je ti blízký; ten bude s tvými ženami spát za bílého dne.
12 A ačkoli tys to spáchal tajně, já tuto věc učiním před celým Izraelem, a to za dne.“

Lukáš 8:
3 Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze svých prostředků staraly.

VII Nepokradeš:

Jehova nařizuje svým Hebrejcům, aby okrádali Egypťany:

Exodus 3
21 Zjednám tomuto lidu u Egypťanů přízeň. Až budete odcházet, nepůjdete s prázdnou.
22 Každá žena si vyžádá od sousedky a spolubydlící stříbrné a zlaté ozdoby a pláště. Vložíte je na své syny a dcery. Tak vypleníte Egypt.“

Jehova krade Kananejcům zem:

Leviticus 14
34 Když vejdete do země Kananejské, kterouž já vám za dědictví dávám, a dopustil bych ránu malomocenství na některý dům země, kterouž vládnouti budete; Vraždy a krádeže na příkaz Jehovy:

Numbers 31:
1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a řekl,
2 Pomstěte syny Izraele na Midjáncích; potom budeš shromážděn ke svému lidu. 3 Mojžíš promluvil k lidu, řka: „Vyzbrojte se někteří z vás do boje a táhněte proti Midjáncům a pomstěte Hospodina na Midjáncích.
4 Z každého kmene jich pošlete do války tisíc, ze všech izraelských kmenů.
5 A tak bylo z kmenů Izraele vybráno po tisíci z každého kmene, dvanáct tisíc ozbrojených k boji.
6 Mojžíš je poslal do války, tisíc z každého kmene, a oni se vydali na cestu a Fínese, syna kněze Eleazara, do války se svatými nástroji a polnicemi, aby troubili v jeho ruce.
7 Bojovali proti Midjáncům, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal, a pobili všechny muže.
8 A pobili midjánské krále, kromě ostatních, kteří již zemřeli, Eviho, Rekema, Zura, Hura a Rebu, pět midjánských králů: Také Baláma, syna Beorova, zabili mečem.
9 Izraelci zajali všechny midjánské ženy, i jejich děti, a vzali kořist ze všeho jejich dobytka a všechen jejich majetek.
10 Vypálili také všechna jejich města, v nichž sídlili, i všechny jejich krásné hrady.
11 A pobrali všechnu kořist, lidskou i zvířecí.

Jaký otec, takový syn:

Lukáš 19: 29-35
29 Když se přiblížil k Betfage a k Betanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva ze svých učedníků,
30 a řekl jim: „Jděte naproti do vesnice, a jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
31 Zeptá-li se vás někdo, proč je odvazujete, odpovězte mu: „Pán je potřebuje.“
32 Šli, kam je poslal, a nalezli vše, jak jim řekl.
33 Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majitelé: „Proč to oslátko odvazujete?“
34 Oni odpověděli: „Pán je potřebuje.“
35 Přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili přes ně své pláště a Ježíše na ně posadili.

Lukáš 6: 1-5
1 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci trhali klasy, mnuli z nich rukama zrní a jedli.
2 Někteří z farizeů řekli: „Jak to, že děláte, co se v den odpočinku nesmí!“
3 Ježíš jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i ti, kdo byli s ním?
4 Jak vešel do domu Božího a vzal posvátné chleby, jedl je a dal i těm, kteří ho provázeli? A to byly chleby, které nesmí jíst nikdo, jen kněží.“
5 A řekl jim: „Syn člověka je pánem nad dnem odpočinku.“

VIII Nebudeš křivě svědčit proti bližnímu svému.

Existují stovky veršů, které dokazují, že Jehova je plodný lhář.
Některé z Jehovových lží:

Genesis 2
16 Ze stromu poznání dobrého a zlého však neokusíš, neboť v den, kdy bys z něho jedl, zemřeš.
Adam žil dalších 930 let:
Genesis 5 5 Adam žil devět set třicet let a pak zemřel.

IX, X Nebudeš dychtit po domě svého souseda, nebudeš dychtit po ženě svého souseda, ani jeho sluhy, ani jeho služce, ani jeho děvečce, ani jeho volech či oslech, ani ničem, co patří tvému sousedovi.

Četné verše, z nichž mnohé jsou uvedeny výše, ukazují, jak Jehova nemá žádnou úctu k lidským bytostem nebo jejich majetku. Touží po zemi Kanaánců, neúprosně vyžadoval krvavé obětiny lidských bytostí a zvířat a neustále okrádal ostatní.

Lukáš 8:
3 Jana, žena Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnohé jiné, které se o ně ze svých prostředků staraly.

PRAVDA O KŘESŤANSTVÍ